neděle 11. října 2015

1. den - Katowice


Hurááá, to je den, kdy jedeme na výlet! Ze čtvrtka na pátek jsme se sbalili – a to nejen do kufrů, ale i věci v bytě. Zhruba o půlnoci jsme se uložili ke spánku a už začalo naše dobrodružství. V 00:27 slyšíme kousek od bytu na Pankráci střelbu – takových 6 nebo 7 výstřelů. Celá rozklepaná jdu spat a asi po čtvrt hodině slyšíme houkající alarm u Bauhausu. No, tu noc jsem si říkala jen – jsem ráda, že zrovna odjíždíme na dovolenou.

Ráno v osm nám jel Leoš z Prahy do Bohumína, kde na nás čekal autobus do Katovic. Paráda. Cesta ubíhala jako divá (teda až na ten autobus), každopádně v jednu odpoledne jsme vystoupili na Piotra Skargi – místním autobusovém nádraží. Po chvíli bloumání nad mapou vytištěnou z Googlu jsme se vydali k ubytování. No žádný zázrak to sice nebyl, spíš to byla taková ubytovna pro dělníky, co pracovali na Rynku (náměstí), nicméně poloha luxusní – přímo na hlavním náměstí, snídaně v ceně a to všechno za „pár šušňů“. Jakmile jsme se ubytovali, tak jsme vyrazili na průzkum. Na první pohled nás (nebo alespoň mě) Katovice příliš neoslnily a taky jsme měli docela těžkosti najít restauraci (ne fastfood). Procházeli jsme se městem, nakonec i ty pupky naplnili a oklikou šli odpočívat na pokoj. Popravdě – procházka po obědě měla jeden jasný cíl – vybrat si nějakou parádní cukrárnu, kterých je na každé ulici aspoň 5. Jenže oběd mi zrovna dvakrát nesedl a já si potřebovala sednout. Na záchod. Po nepříliš uspokojivé noci jsme oba padli do proležené tvrdé postele a spokojeně si na dvě hodiny chrupli. 



Odpočinek byl akorátní na to, abychom vyrazili večer zase do města - obhlédnout páteční noční život a taky si dát zapiekanki – místní obdoba fastfoodu – něco mezi pizzou a párkem v rohlíku. Delikatesa! Sice až na druhý pokus (první jsme objednali zapiekanku „tradyczna“ a ta byla celá s houbama) – na druhý pokus ale byla pěkně sýr, šunka, česnekové potření…a už jsem to ládovala do sebe.  O tu první houbovou se Karel podělil s bezdomovcama. No a pak už hybaj na pokoj, ráno se brzo vstávalo – letěli jsme do Chanie.

PS: nejvtipnější byla zapiekanka onanista – „udělej si sám“ J






all rights reserved

Žádné komentáře:

Okomentovat