Tak jsme teda v Kissamosu. Byla nádherná noc a my jsme
ráno rychle měnili plány, protože jsme si říkali, že se vydáme jinam, než jsme
plánovali. Nechtěli jsme riskovat úzkou prašnou a kamenitou cestu, když na autě
nebyl pojištěný podvozek a gumy. No a nakonec padla volba na jih Kréty – přímořské
městečko Paleochora. Cesta byla dost dlouhá a klikatá…a navíc jsme se dlouho
táhli za jedním „superrychlým“ autem, které jezdilo i mimo obec čtyřicítkou
(padesátkou, když to rozjel!). No ale nakonec se čekání vyplatilo – dojeli jsme
do půvabného centra, které bylo přímo u moře. Jelikož bylo před obědem,
aplikovali jsme osvědčenou strategii – nacpat pupky před koupačkou.
Našli jsme poloprázdnou tavernu, která vypadala, že to tam
bude fakt pošušňání. No a taky, že jo! Jednak jsme seděli hned u móřa a jednak
to byl nepopsatelný zážitek pro chuťové pohárky. Já jsem se už delší dobu
chystala na krevety a Karel si dal talíř různých mořských ryb. Dokonce tam měl
i malou smaženou chobotničku. To jsem teda hleděla… Jo a už jsem říkala, že je
tam naprosto neuvěřitelné množství potulujících koček (hlavně u restaurací),
které jsme začali hned od stolu krmit? J
![]() |
| Vidíte? V moři zase nikde nikdo! |
![]() |
| No jo, vyřizuje práci i na dovolené... |
Jelikož odpoledne uteklo jako voda a byl čas se pomalu
zvedat a poznávat samotnou Paleochoru (abychom to stihli za světla), sbalili
jsme pár švestek, našli kavárnu, dali si čerstvý pomerančový džus, nemravně
dobrou zmrzku a vydali se na kopeček chytnout poslední paprsky. Následovala už
jen cesta domů a pak večerní procházka a obhlížení místních taveren u moře.
![]() |
| Výhled z pokoje. A ráno byl krásně vidět východ slunce. |























Žádné komentáře:
Okomentovat